„Nejprve jsem si kratom dával občas, když jsem šel do školy, při učení, abych zvýšil svoji soustředěnost. Nebo když jsem se šel bavit s lidmi, cítil jsem se víc sebevědomě. Postupně jsem ho začal brát při čemkoliv, co jsem dělal. Připadalo mi, že s kratomem mi šlo všechno líp,“ říká čtyřiadvacetiletý student strojní fakulty Jiří.
Jenže postupně si na této volně dostupné látce vypěstoval závislost. Dávky začal zvyšovat, což ho ale začalo spíše uspávat. „Po čase jsem už bez kratomu pomalu nedokázal vylézt z postele. V jednu chvíli jsem si řekl, že to už asi není úplně bezpečné. Tak jsem se rozhodl s tím skončit, ale bylo to docela brutální. Měl jsem velké abstinenční příznaky, snažil jsem se přestat několikrát, úplně se mi to ale povedlo až napotřetí,“ přiznává Jiří.
Nárůst lidí závislých na kratomu potvrzuje i náš terapeut a psycholog Ondřej Jedlička z Adiktologické ambulance. „Jsou to často lidé, kteří mají zkušenosti s více návykovými látkami. Kratom není přímo opiát, ale mechanismem svého účinku se mu velmi podobá, ovlivňuje stejné receptory v mozku a vytváří se podobná fyzická závislost,“ potvrzuje.
„Někteří se stali na kratomu závislými, aniž by věděli, že jde o návykovou látku. Považovali ho za něco podobného kávě nebo čaji. Kratom může v nabídkách na internetu vypadat jako například čaj maté. Rodiče tak ani nemusí tušit, že jejich dítě popíjí návykovou látku,“ upozorňuje náš terapeut Ondřej Jedlička s tím, že neinformovanost je v tomto případě velmi zákeřná.
Celý článek si přečtěte na Deník N.
