Jak se stalo, že SANANIM vyhrál ocenění Neziskovka roku?
Nebyl to závod. Ocenění Neziskovka roku říká, že si někdo všiml poctivé práce. Dlouhé, skryté před zájmem médií, přesto užitečné. Kolik tisíc lidí se vrátilo do běžného života!
Kdysi nás bylo jen pár. Byli jsme bosí a chudí. Ale nadšení. Nadšení nám zůstalo. Jen se za ty tři dekády postupně ukazovalo, že těch, co jsou ohroženi závislostí, je stále víc než nás, kteří se jim snažíme pomoci. Postupně jsme se stávali větší a větší organizací. Museli jsme se toho tolik naučit. Starat se o nemovitosti, provozovat auta, počítače a další a hlavně hledat, zaměstnávat a udržet si skvělé kolegy. Jak přibývala jednotlivá zařízení, zvyšovaly se potřeby, které se nám jakžtakž dařilo naplňovat. V poločase se k nám, k SANANIMU, přimknula svou podporou Česká spořitelna nebo třeba kníže Karel Schwarzenberg. Mohli jsme tak postupně rozšiřovat své aktivity, reagovat na změny ve společnosti. V případě zmíněné banky však již partnerství, bohužel, skončilo.
Závislosti se nemění. Možná se mění užívané látky nebo prostředí internetu nebo podoba mobilů. Ale traumata, jež jsou v pozadí chování lidí ohrožených závislostmi a principy léčby zůstávají stejné. Stejně jako zůstává pohrdání pro závislé ve společnosti. A zůstává i nechuť být spojován s tímto fenoménem. Ale lepší se to. Jsou mezi námi tací, kteří si právě to, že podpora organizací jako je SANANIM není sexy, oblíbili. Jednotlivci i firmy. Je to naděje? Pro nás ano, neb jinak bychom snadno propadali panice z ukazatelů inflace, zdražování energií nebo růstu mezd.
Nechceme panikařit. Chceme naše služby poskytovat dobře. Velmi dobře. A pořád.
Děkujeme, že jste s námi. Děkujeme, že můžeme. Děkujeme, že nesoudíte druhé.
